Nechci nic
a nechci nikam
Udělám si z toho svoji náplň
Udělám si z toho svůj cíl
(2023)

Za setmění vybírám fotopast:
duchové zvířat, co se prodírají tmou,
zraněný svět, jak požírá ho čas,
myšlenky, které na světlo nemohou.
Vesmír črtá portrét v mojí tváři
Co zbývá po zkoušce odečtením?
Přesto se ve mně přežívat snaží,
co vzniklo dávno před setměním.
Volání zachycené v reliktním záření
V momentu stvoření proti sobě vzdor
Vnitřní hlas, hlas který nic nemění,
na řetězu proměnných přivázaný tvor.
Jen psí granule obalené prachem
Svět vískaný a hlazený proti srsti
Ze tmy obraz prosycený strachem
A prázdné rámy otisknuté v prsti
4. 10. 2026

pahýly stromů s obnaženými kořeny
jak bolestivé zuby, krajina
s protézou na holé dásni
na obzoru prší a bouří
jen tady je téměř neměnný klid
mysl krouží okolo podstatného
ale vše se děje dál:
hrdelní zpěvy holuba na terase
zápasící kosi u muchovníku
žadonící mláďata
horka se blíží
nekonečno možností v bezčasém vesmíru
bezbřehá mozaika směrů a cílů
muselo být nalezeno to co stálo za to hledat?
nevykřičím do světa, nešeptnu
poklady se musí vykopávat
červen 2026
koupelna jako malá strojovna krásy
pudry, krémy, linky, stíny, rtěnky
a milosrdné zrcadlo a za ním asi
pravda o mně pravda bez myšlenky
v ledové sprše mizí přebytečná energie
raději dopředu smývám svoje hříchy
milosrdné zrcadlo v tváři snadno skryje
za nánosem skryté bledé tělo pýchy
(2022)

Možnost objednání knihy!
Sbírka Jeden den navíc vyšla v roce 2025.
ISBN: 978-80-7705-022-7
Můj kamarád procestoval Austrálii.
Bez fotoaparátu, bez chytrého telefonu.
Žádný hluboký záměr, takový on je.
Skromný, nenáročný.
Pro úzkostného člověka, který se chytá každého potvrzení
pravdivosti a existence života, je to nepředstavitelné.
Taková Austrálie je pro mne opakem mého myšlení,
nedostižný ideál, jak nechat věci být.
Nezaznamenávat, netřídit, nesystematizovat svět okolo sebe.
Stát se jeho součástí.
Možná se tam jednou také vydám.
Na onu vnitřní cestu beze strachu,
že mi něco unikne.
Lednové cesty jsou po oblevě a podivně mrazivém dešti
pokryté ledovou krustou
Čas i lidé
Vývěsky pohřební služby jsou přeplněné jmény
Jméno někoho, o kom jsem si myslel, že už není
Smrt není akt ale pomalý proces
Leden, tichý mrazivý měsíc
Přesto afrikány za oknem
rozkvetly oranžově
klesání
klesání
až na samé
dno jsme si mysleli
dno pomyslných startů
peklo je ale rájem
vysoko nad skutečným peklem
nepochopitelné síly
prolamují myslitelné
nelze je nazvat
nemají jméno
jsou
(2025)
V lehkém povětří dva papíroví draci
Od sebe na vzdálenost pěti draků
Při poryvu větru zkřížili své trasy
Ve výšce milovali se beze strachu
Ve výšce zkřížili své provázky
Rodiče dětem zakrývali oči
Vždyť mezi prsty život bez lásky
Jenom se škube než klubka se stočí
(2017)
Už vím, co je na konci chůze proti srdci
Zlomený člověk, zranění, která se nehojí
Olysalá s jizvami po zubech divokých zvířat
Dnes svlékám svou druhou kůži
Uvnitř jsem se bál, uvnitř jsem se dusil
Ačkoli žádné ji neprokouslo
Nemohu se vracet, přesto se otáčím
a jdu někam, kde jsem ještě nebyl
Zpátky k sobě