Hejno špačků míří na jih
Dráha jejich letu tvoří pomyslný kříž se silnicí,
po které projíždím

Obzor Železných hor splývá s mraky
Čára lesa je nezřetelná, tak jako jiné čáry,
navigující mne životem

Uprostřed myšlenky, jaké je to být součástí hejna,
na tom kříži náhlé uvědomění,
jak se svět pod rukama lidí proměňuje v pustinu

V kovových trupech letadel, v krabicích aut
miliony lidí také míří na jih,
aby ze země vysáli zbytek života

Pohledem se vracím k blízkým kopcům a říkám si,
jak vše zkovovělo.
Že jsem tam ještě nikdy nedošel pěšky.