Nový den rozhlušil se křikem vran
Pták snů již dlouho tvou tvář zná
Paprsky slunce z přiostřených hran
ubodán je vždy k ránu Zaživa

Kapka ke kapce mu steče přes víčka
Ze sněhobílých šatů jen rudé peří má
A znovu touží Touží od zítřka
A znovu zpívá Zpívá nevina

Do stromu života tlučou stovky vran
Zobáky sluncem zostřené
Každému z příchozích nových rán
vyklovou oči přivřené

Pták snů tisíckrát přilétne
do zahrady rajské spočinout
Ve stínu noci vprostřed dne
žlutými květy láskou žhnout

Až jednou v pozdním rozednění
cosi co bylo náhle není
Pták snů lapen v růží past
V tom snu jakoby nikdy nebylas