K potoku podél tichých soch
tajíme dech.
A jak to bude napřesrok,
uvidíme.
A také dlaní namalovat smích.
Jestli se to smí,
když v trávě malé
slůně spí.
(devadesátá léta)
Štítek: Jeden den navíc
-
Slůně
-
Les roses jaunes
Nový den rozhlušil se křikem vran
Pták snů již dlouho tvou tvář zná
Paprsky slunce z přiostřených hran
ubodán je vždy k ránu ZaživaKapka ke kapce mu steče přes víčka
(Celý příspěvek…)
Ze sněhobílých šatů jen rudé peří má
A znovu touží Touží od zítřka
A znovu zpívá Zpívá nevina
-
Za tvými dveřmi přistihla mne noc
Za tvými dveřmi přistihla mne noc
(Celý příspěvek…)
V prázdném těle ve tmě v mlčení
Kolikrát tak kolikrát pro pomoc
Pro lásku pro něhu pro snění
-
Jeden den navíc
Probuzení v ztichlém nemocničním pokoji
rušené kašlem a sípáním blouznících starců.
Dopis od tebe jsem četl
nejméně třikrát.
I z těch pár slov mne pálily oči.
Síla, jež neudělá krok vpřed,
není!Bylo mi úzko pomyslit,
že zítra bude jako dnes,
že čas nalezl si jiné sluhy.
Jako pták pijící za letu,
je třeba loučit se?V dlani jsem svíral rozinky,
oči velikonočního beránka.
Ale co zde chce ještě vidět?
Není snu, do kterého by nenahlédl,
příběhu bez podobného konce.Zná vše.
Poznal vše.
Jsa obětován …Má oběť …
Zavřel jsem oči
a šeptal.
Abych vyprosil si
mlhavou vzpomínkou
jeden den
s tebou
navíc.
Jeden den navíc 