Kam až se dá dojít proti svému přesvědčení?
Kam až se dá dojít než zmlkne vnitřní hlas?
Co je na konci chůze proti srdci?
Co je na konci pádu?
Je to propast nebo nezlezitelná hora?
Padám zdola nahoru
Slézám smrti vstříc
Obavy budou naplněny
(Není tam)
nic
Kdokoli v kom plane žal
Nebe se deští a rodí chmury
Do blány z mokrých šmouh
Zabalený je prostor uvnitř srdce
Ukrytý
V komkoli doutná uhašený žár
Kdokoli první druhý může být
V komkoli plane žal
Když pozoruji jak se chvěje listí osik
Když mží a člověk připadá si jako na ostrově samoty obklopené mořem
A když je už večer
stébla trav promítnutá na závěsy v pokoji
vypadají jako obrovité stromy
Zaštěká pes
Podvědomně se schoulíš scvrkneš přitiskneš sám k sobě
A raději se ani neptáš co bude dál
Rána jsou vždy lepší
jakoby vše se jen zdálo
ale není to sen
ačkoli v prach se obrací
přeci v jasném dni voda prýští
přesto že na konci ztišení je
nikdy nepřebolí
Č Ohří Průtok Vá
měl narozeniny
Voda přinesla mu chlad
Prů Ohří Tok Č Vá
po ránu měl hlad
Jeden den navíc 